Liduščin památník Nachází se v místě, kde 22. 12. 1919 nalezli tři přátelé a to spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek, soudní znalec Josef Tesař a kreslíř František Koudelka odložené dítě, kterého se ujali bezdětní manželé a dali mu jméno Liduška. Na základě této události uzrála v mysli jednoho z nich, spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka myšlenka, stavění vánočních stromů republiky v našich městech. Z darů a sbírek pod nimi byl ještě v době první republiky postaven v Brně pod Wilsonovým lesem domov pro opuštěné děti pod názvem Dagmar, který byl předchůdcem pozdějších dětských SOS vesniček. Vápencový kámen sem bílovičtí Sokoli dopravili z nedalekého vrchu Skalky a pamětní desku navrhla Božena Matalová. Slavnostní odhalení Památníku proběhlo k padesátému výročí této události a to 21. 12. 1969. Poblíž památníku vede zeleně značená turistická cesta z Bílovic nad Svitavou, která dále pokračuje k Resslově hájence a na náhorní plošinu Hády. K památníku od turistického rozcestí vede krátká zeleně značená… Nachází se v místě, kde 22. 12. 1919 nalezli tři přátelé a to spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek, soudní znalec Josef Tesař a kreslíř František Koudelka odložené dítě, kterého se ujali bezdětní manželé a dali mu jméno Liduška. Na základě této události uzrála v mysli jednoho z nich, spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka myšlenka, stavění vánočních stromů republiky v našich městech. Z darů a sbírek pod nimi byl ještě v době první republiky postaven v Brně pod Wilsonovým lesem domov pro opuštěné děti pod názvem Dagmar, který byl předchůdcem pozdějších dětských SOS vesniček. Vápencový kámen sem bílovičtí Sokoli dopravili z nedalekého vrchu Skalky a pamětní desku navrhla Božena Matalová. Slavnostní odhalení Památníku proběhlo k padesátému výročí této události a to 21. 12. 1969. Poblíž památníku vede zeleně značená turistická cesta z Bílovic nad Svitavou, která dále pokračuje k Resslově hájence a na náhorní plošinu Hády. K památníku od turistického rozcestí vede krátká zeleně značená…