Malesice O vsi Malesice jsou doloženy první písemné zprávy z r. 1239, kdy ji držel ve vlastnictví Zdeslav, syn Ratmírův. Tvrz v Malesicích je poprvé uvedena v závěti Anny Šefránkové z r. 1503. Pak se u držení Obce Malesice i tvrze vystřídala celá řada majitelů. V r. 1713-1753 ji vlastnila hrabata Barbové z Wachsensteinu, z nichž Jan Petr postavil r. 1730 na místě tvrze barokní zámek. Zámek je dílem známého plzeňského barokního architekta Jakuba Augustona. Stojí na mírném svahu nad vesnicí a má tvar obdélníku, z jehož zadního průčelí vystupují 3 strany osmistěnu sálů. Střecha je mansardová. Hlavní průčelí, směřující k západu, je uprostřed rozděleno trojosým rizolístem, které svým druhým poschodím převyšuje Křídla, původně jednopatrová, při posledních adaptacích doplněna o druhé poschodí. Po r. 1945 se zámek stal majetkem plzeňských vysokých škol, pro něž byl po požáru v r. 1948 opraven a adaptován jako studentská kolej. O vsi Malesice jsou doloženy první písemné zprávy z r. 1239, kdy ji držel ve vlastnictví Zdeslav, syn Ratmírův. Tvrz v Malesicích je poprvé uvedena v závěti Anny Šefránkové z r. 1503. Pak se u držení Obce Malesice i tvrze vystřídala celá řada majitelů. V r. 1713-1753 ji vlastnila hrabata Barbové z Wachsensteinu, z nichž Jan Petr postavil r. 1730 na místě tvrze barokní zámek. Zámek je dílem známého plzeňského barokního architekta Jakuba Augustona. Stojí na mírném svahu nad vesnicí a má tvar obdélníku, z jehož zadního průčelí vystupují 3 strany osmistěnu sálů. Střecha je mansardová. Hlavní průčelí, směřující k západu, je uprostřed rozděleno trojosým rizolístem, které svým druhým poschodím převyšuje Křídla, původně jednopatrová, při posledních adaptacích doplněna o druhé poschodí. Po r. 1945 se zámek stal majetkem plzeňských vysokých škol, pro něž byl po požáru v r. 1948 opraven a adaptován jako studentská kolej.