Masada Historické místo nedaleko břehu Mrtvého moře je jedním z nejposvátnějších míst pro Židy. Původně na tomto 440 metrů vysokém skalním útesu stála nedobytná pevnost, kterou nechal postavit v letech 36-30 př.n.l. král Herodes Veliký. Byla zde nejenom vojenská pevnost, ale i palác pro krále s veškerým zázemím, včetně lázní a synagogy, jejíž zbytky jsou dnes nejstarší synagogou v zemi. Masadu však neproslavil její tvůrce, nýbrž skupina tzv. zélotů, židovská sekta, bojující proti římské nadvládě. Po povstání proti Římu se sem úchylilo 960 mužů,žen i dětí a odolávali římskému dobývání. Teprve když římané začali sypat val, kterým by se dostali na hradby pevnosti, volili zéloté v roce 73 raději dobrovolnou smrt. Díky této události se Masada stala symbolom židovské hrdosti a odporu a národní rezervací. V byzantské době zde sídlili mniši. Na vrchol se dostanete buď Hadí stezkou, která se na ostrém slunci pomalu vine… Historické místo nedaleko břehu Mrtvého moře je jedním z nejposvátnějších míst pro Židy. Původně na tomto 440 metrů vysokém skalním útesu stála nedobytná pevnost, kterou nechal postavit v letech 36-30 př.n.l. král Herodes Veliký. Byla zde nejenom vojenská pevnost, ale i palác pro krále s veškerým zázemím, včetně lázní a synagogy, jejíž zbytky jsou dnes nejstarší synagogou v zemi. Masadu však neproslavil její tvůrce, nýbrž skupina tzv. zélotů, židovská sekta, bojující proti římské nadvládě. Po povstání proti Římu se sem úchylilo 960 mužů,žen i dětí a odolávali římskému dobývání. Teprve když římané začali sypat val, kterým by se dostali na hradby pevnosti, volili zéloté v roce 73 raději dobrovolnou smrt. Díky této události se Masada stala symbolom židovské hrdosti a odporu a národní rezervací. V byzantské době zde sídlili mniši. Na vrchol se dostanete buď Hadí stezkou, která se na ostrém slunci pomalu vine…