Rozhledna Semenec u Týna nad Vltavou Jedna znašich nejmenších rozhleden se nachází u vrchu Semenec (439 m. n. m.) na západním okraji města Týn n. Vltavou. Místu se dříve říkalo "Na Spravedlnosti", jméno Semenec získalo podle blízkého lesa. Kdysi na tomto místě bylo městské popraviště, od roku 1922 pak zásluhou KČT a místního okrašlovacího spolku dřevěný vyhlídkový altán. Jednalo se o stavbu, kterou členové spolků zakoupili za zbytkovou cenu na vltavskotýnské živnostenské výstavě, kde ji prezentovala Kruhová cihelna pana M. Máry. Když byl altán v roce 1930 přenesen do nedalekého lesa Bedrník, vyrostla na jeho místě podle návrhu architekta Jaroslava Vojny 7 metrů vysoká betonová rozhledna. Městská kronika rozhlednu zmiňuje až vroce 1965, kdy nechal vjejím okolí zahradník Jan Votoček vykácet akáty pro lepší rozhled.Na vyhlídkovou plošinu ve výši 5 metrů nad zemí dnes vystoupáme po točitém schodišti s 21 schody. Pokochat se můžeme pohledem na… Jedna znašich nejmenších rozhleden se nachází u vrchu Semenec (439 m. n. m.) na západním okraji města Týn n. Vltavou. Místu se dříve říkalo "Na Spravedlnosti", jméno Semenec získalo podle blízkého lesa. Kdysi na tomto místě bylo městské popraviště, od roku 1922 pak zásluhou KČT a místního okrašlovacího spolku dřevěný vyhlídkový altán. Jednalo se o stavbu, kterou členové spolků zakoupili za zbytkovou cenu na vltavskotýnské živnostenské výstavě, kde ji prezentovala Kruhová cihelna pana M. Máry. Když byl altán v roce 1930 přenesen do nedalekého lesa Bedrník, vyrostla na jeho místě podle návrhu architekta Jaroslava Vojny 7 metrů vysoká betonová rozhledna. Městská kronika rozhlednu zmiňuje až vroce 1965, kdy nechal vjejím okolí zahradník Jan Votoček vykácet akáty pro lepší rozhled.Na vyhlídkovou plošinu ve výši 5 metrů nad zemí dnes vystoupáme po točitém schodišti s 21 schody. Pokochat se můžeme pohledem na…