Zimní horolezecká výprava ve Vysokých Tatrách   Brno, čtvrtek kolem deváté hodiny ranní, prosinec 2009, víkend na dosah a já se dovídám, že můžu konečně vyrazit na svou první zimní horolezeckou výpravu v životě, ale odjezd už v deset večer. Zimní horolezecká výbava není, ale jsou kamarádi. Denní plán se zužuje na to, jak časově vše zorganizovat, abych měl vysněnou výbavu k dispozici. Tak hurá pro mačky a cepíny, pak pro změnu na druhý konec Brna pro GORE TEXové oblečení. Ještě chybí jídlo a pití, tak rychle do Tesca, naházet tak trochu bezmyšlenkovitě vše do nákupního koše a pak už jen pěkně naskládat do 75ti litrového batohu – nevešlo se a tak mám ještě jeden menší a jednu akutní příruční tašku! Ale co, vždyť jedu někam na chatu. Jej, úplně bych zapomněl, vždyť jsem slíbil, že ještě dnes zajdeme zalozit na umělou stěnu na Klajdu v Brně. Přemýšlím, je 19.00. Ale co, slíbil jsem to, tak jdu. Nebyl to právě inteligentní nápad. Dnes to neleze, neustále myslím na to, co jsem zas…   Brno, čtvrtek kolem deváté hodiny ranní, prosinec 2009, víkend na dosah a já se dovídám, že můžu konečně vyrazit na svou první zimní horolezeckou výpravu v životě, ale odjezd už v deset večer. Zimní horolezecká výbava není, ale jsou kamarádi. Denní plán se zužuje na to, jak časově vše zorganizovat, abych měl vysněnou výbavu k dispozici. Tak hurá pro mačky a cepíny, pak pro změnu na druhý konec Brna pro GORE TEXové oblečení. Ještě chybí jídlo a pití, tak rychle do Tesca, naházet tak trochu bezmyšlenkovitě vše do nákupního koše a pak už jen pěkně naskládat do 75ti litrového batohu – nevešlo se a tak mám ještě jeden menší a jednu akutní příruční tašku! Ale co, vždyť jedu někam na chatu. Jej, úplně bych zapomněl, vždyť jsem slíbil, že ještě dnes zajdeme zalozit na umělou stěnu na Klajdu v Brně. Přemýšlím, je 19.00. Ale co, slíbil jsem to, tak jdu. Nebyl to právě inteligentní nápad. Dnes to neleze, neustále myslím na to, co jsem zas…