Rosicko-oslavanský revír - Důl Jindřich I a II Starší důl Jindřich I byl hlouben v letech 1854-57. V té době byl nejvýnosnějším dolem v revíru. V roce 1887 zde byla postavena největší třídírna uhlí u nás, v roce 1909 byla elektrifikována, k poslední modernizaci dochází v roce 1955. Po dobudování šachty Jindřich II, byla v roce 1970 těžna ukončena. Důl Jindřich I byl Hluboký 905 m. V roce 1964 zde dochází k hloubení nové jámy Jindřich II, za účelem koncentrace těžby uhlí ze středního a severního dolového pole ve velkých hloubkách. Jáma měla 5 pater, z nichž nejvyšší začínalo na hloubce 898 m a nejhlubší pak dosáhlo 1328 m. Oddělení pomocného těžení končilo na hloubce 1428,4 m. Důl Jindřich II se tak stal nejhlubším dolem na černé uhlí v naší republice a prvenství si drží i v evropském měřítku. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko/A4 Starší důl Jindřich I byl hlouben v letech 1854-57. V té době byl nejvýnosnějším dolem v revíru. V roce 1887 zde byla postavena největší třídírna uhlí u nás, v roce 1909 byla elektrifikována, k poslední modernizaci dochází v roce 1955. Po dobudování šachty Jindřich II, byla v roce 1970 těžna ukončena. Důl Jindřich I byl Hluboký 905 m. V roce 1964 zde dochází k hloubení nové jámy Jindřich II, za účelem koncentrace těžby uhlí ze středního a severního dolového pole ve velkých hloubkách. Jáma měla 5 pater, z nichž nejvyšší začínalo na hloubce 898 m a nejhlubší pak dosáhlo 1328 m. Oddělení pomocného těžení končilo na hloubce 1428,4 m. Důl Jindřich II se tak stal nejhlubším dolem na černé uhlí v naší republice a prvenství si drží i v evropském měřítku. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko/A4