Rosicko-oslavanský revír - Důl Antonín Byl zaražen v roce 1846 a patřil k nejstarším zdejším důlním dílům. Tehdejší těžební společnost - Rohanovy těžební doly dosáhla zde v roce 1853 hloubky 338 m, což byla tehdy největší dosažená hloubka uhelného dolu v Rakousko-Uhersku. Těžba zde pokračovala až do roku 1992, kdy 18. února byl vytěžen poslední vůz uhlí ve zdejším Rosicko-oslavanském uhelném revíru. Celkově důl Anonín dosáhl hloubky 900,5 m a měl 7 pater. O rok později byla zbourána i ocelová věž dolu, která byla dlouhá desetiletí dominantou města Zbýšova. V roce 1846 byl důl Antonín zaražen (první svislá jáma v revíru). V roce 1853 dosáhly Rahnovy zbýšovské doly hloubky 338 m, což tehdy byla největší hloubka Uhelných dolů v Rakousku. Ve stejném roce byla u dolu vybudována koksovna, která byla zastavena v roce 1913. Roku 1932 byl Důl Antonín Láska Boží zakoupen Západomoravskými elektrárnami pro Rosickou báňskou společnost a po té v roce 1935… Byl zaražen v roce 1846 a patřil k nejstarším zdejším důlním dílům. Tehdejší těžební společnost - Rohanovy těžební doly dosáhla zde v roce 1853 hloubky 338 m, což byla tehdy největší dosažená hloubka uhelného dolu v Rakousko-Uhersku. Těžba zde pokračovala až do roku 1992, kdy 18. února byl vytěžen poslední vůz uhlí ve zdejším Rosicko-oslavanském uhelném revíru. Celkově důl Anonín dosáhl hloubky 900,5 m a měl 7 pater. O rok později byla zbourána i ocelová věž dolu, která byla dlouhá desetiletí dominantou města Zbýšova. V roce 1846 byl důl Antonín zaražen (první svislá jáma v revíru). V roce 1853 dosáhly Rahnovy zbýšovské doly hloubky 338 m, což tehdy byla největší hloubka Uhelných dolů v Rakousku. Ve stejném roce byla u dolu vybudována koksovna, která byla zastavena v roce 1913. Roku 1932 byl Důl Antonín Láska Boží zakoupen Západomoravskými elektrárnami pro Rosickou báňskou společnost a po té v roce 1935…