Synagoga a židovská čtvrť Městské knihy nám první zmínku o místní židovské populaci datují rokem 1526. Na přelomu 16. a 17. století zažívá turnovská populace Židů ze zatím nevyjasněných Příčin útlum, který prolomilo až získání hruboskalského panství Albrechtem zValdštejna vr. 1623. V této době vzniká i první synagoga, která se nalézala na místě domu čp. 299 vzátočině Dvořákovy ulice (pod radnicí a lékárnou) a při požáru, způsobeném švédskou soldateskou na jaře 1643, lehla popelem.Druhá synagoga byla vystavěna již v Krajířově ulici (na místě čp. 481, kde pak bývala ještě židovská škola a vr. 1737 je zde doložen dům židovského kantora). Potkal ji stejný osud jako první synagogu -shořela při posledním velkém požáru města vr. 1707.Roku 1719 bylo židovské obci povoleno vystavět si kamennou, tentokrát již třetí doloženou synagogu. Ta svému účelu sloužila až do 2.světové války. Za války byli turnovští Židé… Městské knihy nám první zmínku o místní židovské populaci datují rokem 1526. Na přelomu 16. a 17. století zažívá turnovská populace Židů ze zatím nevyjasněných Příčin útlum, který prolomilo až získání hruboskalského panství Albrechtem zValdštejna vr. 1623. V této době vzniká i první synagoga, která se nalézala na místě domu čp. 299 vzátočině Dvořákovy ulice (pod radnicí a lékárnou) a při požáru, způsobeném švédskou soldateskou na jaře 1643, lehla popelem.Druhá synagoga byla vystavěna již v Krajířově ulici (na místě čp. 481, kde pak bývala ještě židovská škola a vr. 1737 je zde doložen dům židovského kantora). Potkal ji stejný osud jako první synagogu -shořela při posledním velkém požáru města vr. 1707.Roku 1719 bylo židovské obci povoleno vystavět si kamennou, tentokrát již třetí doloženou synagogu. Ta svému účelu sloužila až do 2.světové války. Za války byli turnovští Židé…