Farní sbor Českobratrské církve evangelické Až do roku 1942, kdy se ujal samostatné práce v Novém Bydžově vikář František Marounek, kazatelská stanice sboru v Hořicích. Za 2. světové války byl život ve sboru velmi čilý, že počet členů přesáhl 700. Po válce se odstěhovalo mnoho členů do pohraničí, ale i tak dosáhl sbor statutu filiálního sboru spojením s kazatelskou stanici v Chlumci nad ##:a href="//www.turistika.cz/mista/cidlina":##Cidlinou##:/a:## (do té doby sbor Opolany v Poděbradském seniorátu). Již v r. 1946 dosáhl sbor plné samostatnosti jako sbor farní a úsilím všech členů přebudoval zakoupenou Synagogu ve velmi pěkný chrám, do něhož byly pořízeny i nové varhany. Otevření chrámu se konalo v roce 1949 za přítomnosti synodního seniora Dr. J. Křenka. Do této doby se konala shromáždění v hospodářské škole, v bývalé židovské radnici a naposled v Husově sboru církve Československé. V roce 1953 odešel farář F. Marounek do Kolína a druhým farářem se… Až do roku 1942, kdy se ujal samostatné práce v Novém Bydžově vikář František Marounek, kazatelská stanice sboru v Hořicích. Za 2. světové války byl život ve sboru velmi čilý, že počet členů přesáhl 700. Po válce se odstěhovalo mnoho členů do pohraničí, ale i tak dosáhl sbor statutu filiálního sboru spojením s kazatelskou stanici v Chlumci nad ##:a href="//www.turistika.cz/mista/cidlina":##Cidlinou##:/a:## (do té doby sbor Opolany v Poděbradském seniorátu). Již v r. 1946 dosáhl sbor plné samostatnosti jako sbor farní a úsilím všech členů přebudoval zakoupenou Synagogu ve velmi pěkný chrám, do něhož byly pořízeny i nové varhany. Otevření chrámu se konalo v roce 1949 za přítomnosti synodního seniora Dr. J. Křenka. Do této doby se konala shromáždění v hospodářské škole, v bývalé židovské radnici a naposled v Husově sboru církve Československé. V roce 1953 odešel farář F. Marounek do Kolína a druhým farářem se…