Pavlovské vrchy Jedná se o nejčlenitější část Mikulovské vrchoviny, tvořenou skupinou skalnatých vápencových vrchů, zvedajících se nápadně nad rovinatý povrch Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu. Jinak zvaná též Pálava, je bezpochyby symbolem této části naší republiky. Nejmohutněji působí útes Děvína (550 m), který je zároveň i nejvyšším bodem tohoto horopisného celku. Jeho nižším předvrcholem je vyvýšenina Děvičky (424m) se zříceninou Dívčího hradu. Za výraznou skalní roklí Soutěskou se zvedá bradlo Kotel (483m), na kterém je několik mohutných skalisek jako například Martinka a Trůn. Dále k jihu za širokým sedlem se zvedá mohutná plochá Stolová hora (458 m), která má na severu nepatrně nižší boční Růžový vrch (452 m) se zříceninou Sirotčího hrádku. Jižněji jsou v polích dva vápencové… Jedná se o nejčlenitější část Mikulovské vrchoviny, tvořenou skupinou skalnatých vápencových vrchů, zvedajících se nápadně nad rovinatý povrch Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu. Jinak zvaná též Pálava, je bezpochyby symbolem této části naší republiky. Nejmohutněji působí útes Děvína (550 m), který je zároveň i nejvyšším bodem tohoto horopisného celku. Jeho nižším předvrcholem je vyvýšenina Děvičky (424m) se zříceninou Dívčího hradu. Za výraznou skalní roklí Soutěskou se zvedá bradlo Kotel (483m), na kterém je několik mohutných skalisek jako například Martinka a Trůn. Dále k jihu za širokým sedlem se zvedá mohutná plochá Stolová hora (458 m), která má na severu nepatrně nižší boční Růžový vrch (452 m) se zříceninou Sirotčího hrádku. Jižněji jsou v polích dva vápencové…