THAJSKO 2004 - RÁJ I PEKLO II. AYUTTHAYA Po dni stráveném v Bangkoku jsme se vydali na sever. Cesta začala v sobotu 18. 12. 2004 v sedm hodin ráno. Ještě jednou jsme se projeli po docela složivých křížovatkách v hlavním městě. Ten den nás čekalo 450 kilometrů. Cesty byly velmi dobré, čím víc na sever, tím byly lepší, až se měnily v docela slušné dálnice (naše D1 by se mohla stydět!) Autobus byl perfektně vybavený, čerstvé květinové věnečky zavěšeny u šoféra na zpětném zrcátku, takže jsme byli chráněni před působním zlých duchů. Trochu jsem to kazila já, protože se přednostně obsadila první sedadlo a nohy jsem si vyložila na skříňku před sebe myslíc, že tak se mi bude dobře sedět a ještě všechno kolem sebe pohodlně uvidím. Náš thajský průvodce to vydržel dva dny a potom mě upozornil, že tím, že mám chodila proti směru jízdy, vlastně urážím Buddhu a vystavuju celý autobus riziku, že se nabouráme. Oni prý jsou od malička… AYUTTHAYA Po dni stráveném v Bangkoku jsme se vydali na sever. Cesta začala v sobotu 18. 12. 2004 v sedm hodin ráno. Ještě jednou jsme se projeli po docela složivých křížovatkách v hlavním městě. Ten den nás čekalo 450 kilometrů. Cesty byly velmi dobré, čím víc na sever, tím byly lepší, až se měnily v docela slušné dálnice (naše D1 by se mohla stydět!) Autobus byl perfektně vybavený, čerstvé květinové věnečky zavěšeny u šoféra na zpětném zrcátku, takže jsme byli chráněni před působním zlých duchů. Trochu jsem to kazila já, protože se přednostně obsadila první sedadlo a nohy jsem si vyložila na skříňku před sebe myslíc, že tak se mi bude dobře sedět a ještě všechno kolem sebe pohodlně uvidím. Náš thajský průvodce to vydržel dva dny a potom mě upozornil, že tím, že mám chodila proti směru jízdy, vlastně urážím Buddhu a vystavuju celý autobus riziku, že se nabouráme. Oni prý jsou od malička…