Divadlo Boženy Němcové V lázeňském městě Františkovy Lázně stojí budova, která na první pohled nepůsobí okázale, ale při bližším pohledu vypráví příběh více než stoletého divadelního života. Divadlo Boženy Němcové není scénou velkých festivalů ani centrem bouřlivého uměleckého avantgardismu. Je spíše důstojnou městskou scénou, která odráží vývoj lázeňské společnosti – střídmě, kultivovaně a s architektonickou kontinuitou. Divadelní tradice ve Františkových Lázních sahá do roku 1808. Městská kronika (Kronika města Františkovy Lázně, zápis k roku 1808, Státní okresní archiv Cheb) uvádí, že „pro pobavení lázeňských hostů bylo v přízemí hospodářské budovy zřízeno prozatímní divadlo, kde vystupovali herci z kočovných společností“. Publikum tvořili především německy mluvící hosté a repertoár odpovídal dobové zálibě v singspielu a frašce. Mezi návštěvníky lázní byl i Johann Wolfgang von Goethe, který si do deníku poznamenal, že viděné představení nepovažuje za zvlášť zdařilé – což je… V lázeňském městě Františkovy Lázně stojí budova, která na první pohled nepůsobí okázale, ale při bližším pohledu vypráví příběh více než stoletého divadelního života. Divadlo Boženy Němcové není scénou velkých festivalů ani centrem bouřlivého uměleckého avantgardismu. Je spíše důstojnou městskou scénou, která odráží vývoj lázeňské společnosti – střídmě, kultivovaně a s architektonickou kontinuitou. Divadelní tradice ve Františkových Lázních sahá do roku 1808. Městská kronika (Kronika města Františkovy Lázně, zápis k roku 1808, Státní okresní archiv Cheb) uvádí, že „pro pobavení lázeňských hostů bylo v přízemí hospodářské budovy zřízeno prozatímní divadlo, kde vystupovali herci z kočovných společností“. Publikum tvořili především německy mluvící hosté a repertoár odpovídal dobové zálibě v singspielu a frašce. Mezi návštěvníky lázní byl i Johann Wolfgang von Goethe, který si do deníku poznamenal, že viděné představení nepovažuje za zvlášť zdařilé – což je…