Třebíč - větrný mlýn Jedná se o několikapodlažní větrný mlýn holandského typu postavený zde v roce 1836, nazývaný Větrník, který se nachází poblíž železniční trati v části Kancibork. Původně měl být dřevěný, ale nakonec byl postaven z kamene a cihelného zdiva. Věž o průměru 8 m ve formě komolého kužele zakončovala špičatá střecha s šindelovou krytinou. Strojovnu pak osvětlovala v každém patře 3 - 4 okna. Od poloviny 19. století sloužil k mletí borové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy při činění kůže. V roce 1977 byl nákladně restaurován a uveden do podoby jakou měl v 19. století. Jeho charakteristická silueta se objevuje téměř na všech třebíčských betlémech.Tento objekt nebyl postaven na mletí obilí, ale byl zařízený na drcení dubové nebo smrkové kůry pro výrobu třísla. Postavili ho v roce 1836 majitelé místních koželužen, bratři Budischowští, když místní mlynáři pro výnosnější mletí třísla zanedbávali mletí… Jedná se o několikapodlažní větrný mlýn holandského typu postavený zde v roce 1836, nazývaný Větrník, který se nachází poblíž železniční trati v části Kancibork. Původně měl být dřevěný, ale nakonec byl postaven z kamene a cihelného zdiva. Věž o průměru 8 m ve formě komolého kužele zakončovala špičatá střecha s šindelovou krytinou. Strojovnu pak osvětlovala v každém patře 3 - 4 okna. Od poloviny 19. století sloužil k mletí borové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy při činění kůže. V roce 1977 byl nákladně restaurován a uveden do podoby jakou měl v 19. století. Jeho charakteristická silueta se objevuje téměř na všech třebíčských betlémech.Tento objekt nebyl postaven na mletí obilí, ale byl zařízený na drcení dubové nebo smrkové kůry pro výrobu třísla. Postavili ho v roce 1836 majitelé místních koželužen, bratři Budischowští, když místní mlynáři pro výnosnější mletí třísla zanedbávali mletí…