Stránská skála Na jihovýchodním okraji města ##:a href="//www.turistika.cz/mista/brno":##Brna##:/a:## se nacházejí tři ostrůvky druhohorních jurských vápenců. Morfologicky nejvýraznější je Stránská skála (310 m). Skalní výchoz je asi 1,5 km dlouhý, 0,5 km široký a mocnost vápenců zde přesahuje 80 m. Stránská skála se svým nesmírným geologickým, paleontologickým, archeologickým a botanickým významem byla v roce 1992 vyhlášena za národní přírodní památku. V masívu kopce byly koncem války vybudovány podzemní prostory, do kterých byla přenesena vojenská výroba leteckých motorů. Po válce některé prostory převzala civilní obrana. Na Stránské skále se nachází i několik jeskyní, z nich nejdelší má charakter sestupné propasti, na jejímž dně se nalézá podzemní jezírko. Vápenec ze Stránské skály byl těžen pro stavební účely od přelomu 12. a 13. století, a byl použit na mnoha stavbách v Brně; například v románských základech brněnské katedrály sv. Petra a Pavla, nebo je z něj vyrobena část kašny Parnas na ##:a href… Na jihovýchodním okraji města ##:a href="//www.turistika.cz/mista/brno":##Brna##:/a:## se nacházejí tři ostrůvky druhohorních jurských vápenců. Morfologicky nejvýraznější je Stránská skála (310 m). Skalní výchoz je asi 1,5 km dlouhý, 0,5 km široký a mocnost vápenců zde přesahuje 80 m. Stránská skála se svým nesmírným geologickým, paleontologickým, archeologickým a botanickým významem byla v roce 1992 vyhlášena za národní přírodní památku. V masívu kopce byly koncem války vybudovány podzemní prostory, do kterých byla přenesena vojenská výroba leteckých motorů. Po válce některé prostory převzala civilní obrana. Na Stránské skále se nachází i několik jeskyní, z nich nejdelší má charakter sestupné propasti, na jejímž dně se nalézá podzemní jezírko. Vápenec ze Stránské skály byl těžen pro stavební účely od přelomu 12. a 13. století, a byl použit na mnoha stavbách v Brně; například v románských základech brněnské katedrály sv. Petra a Pavla, nebo je z něj vyrobena část kašny Parnas na ##:a href…