Větrný mlýn u Klobouk Z historických pramenů se dovídáme, že v Kloboukách stávalo celkem osm větrných mlýnů, které však postupem doby zanikaly. Ještě koncem 19. století stály na jižních svazích Klobouk čtyři větrné ##:a href="//www.turistika.cz/fotogalerie/mlyny--1":##mlýny##:/a:##, jak dokazuje fotografie z r. 1896. V r. 1905 stál v Kloboukách už jen poslední mlýn. Byl postaven r. 1748 a patřil zábrdovickému Klášteru. Po zrušení kláštera se stal jeho dalším majitelem Karel Endtner, po něm ještě mnoho dalších, posledním byl František Bitomský (od r. 1934). Mlýn byl celodřevěný, německého typu (sloupový, též beraní) a stál na jižním kopci nad Kloboukama. Stavba byla provedena podle projektu tesaře Jana Riglera. Mlýn měl šíři stran 6 m a byl vysoký 14,5 metrů. Z finančních důvodů se rozhodl F. Bitomský v r. 1938 mlýn rozebrat a prodat dřevo jako stavební materiál. Proti tomu se postavil Památkový ústav v Brně a Obecní úřad… Z historických pramenů se dovídáme, že v Kloboukách stávalo celkem osm větrných mlýnů, které však postupem doby zanikaly. Ještě koncem 19. století stály na jižních svazích Klobouk čtyři větrné ##:a href="//www.turistika.cz/fotogalerie/mlyny--1":##mlýny##:/a:##, jak dokazuje fotografie z r. 1896. V r. 1905 stál v Kloboukách už jen poslední mlýn. Byl postaven r. 1748 a patřil zábrdovickému Klášteru. Po zrušení kláštera se stal jeho dalším majitelem Karel Endtner, po něm ještě mnoho dalších, posledním byl František Bitomský (od r. 1934). Mlýn byl celodřevěný, německého typu (sloupový, též beraní) a stál na jižním kopci nad Kloboukama. Stavba byla provedena podle projektu tesaře Jana Riglera. Mlýn měl šíři stran 6 m a byl vysoký 14,5 metrů. Z finančních důvodů se rozhodl F. Bitomský v r. 1938 mlýn rozebrat a prodat dřevo jako stavební materiál. Proti tomu se postavil Památkový ústav v Brně a Obecní úřad…