Kostel Sv. Vavřince Podle kronikáře Hájka byla kaple založena roku 992 za vlády Boleslava II., neustále brojícímu proti pohanským ohňům na Petříně. Hájkova kronika jako jediná datuje založení kostela rokem 992. Jiné (a věrohodnější) zdroje Kostel sv. Vavřince zmiňují prvně až roku 1135. Tehdy, za Soběslava I., patřila původně kaple, později kostel, vyšehradské kapitule. V dalších análech lze kromě letopočtů 992 a 1135 nalézt jako založení kostela také údaj 1003. Kaple byla obnovena v letech 1260 a 1590. Roku 1732 byl kostel přičleněn k cechu pražských kuchařů. O rok později zde proběhla první pobožnost Křížové cesty v Čechách. V roce 1735 započalo nedokončené rozšiřování kostela, které pokračovalo po 35 letech. Kostel dostal barokní podobu s kupolí a dvěma věžemi díky staviteli Ignáci Antonínu Palliardimu, pravděpodobně s pomocí… Podle kronikáře Hájka byla kaple založena roku 992 za vlády Boleslava II., neustále brojícímu proti pohanským ohňům na Petříně. Hájkova kronika jako jediná datuje založení kostela rokem 992. Jiné (a věrohodnější) zdroje Kostel sv. Vavřince zmiňují prvně až roku 1135. Tehdy, za Soběslava I., patřila původně kaple, později kostel, vyšehradské kapitule. V dalších análech lze kromě letopočtů 992 a 1135 nalézt jako založení kostela také údaj 1003. Kaple byla obnovena v letech 1260 a 1590. Roku 1732 byl kostel přičleněn k cechu pražských kuchařů. O rok později zde proběhla první pobožnost Křížové cesty v Čechách. V roce 1735 započalo nedokončené rozšiřování kostela, které pokračovalo po 35 letech. Kostel dostal barokní podobu s kupolí a dvěma věžemi díky staviteli Ignáci Antonínu Palliardimu, pravděpodobně s pomocí…