Vršovice Pojmenování Vršovic souvisí s mocným rodem Vršoviců (vyhubeným r. 1108), kteří tu měli tvrz v blízkosti Vyšehradu. Jméno Vršovice se ponejprv vyskytuje r. 1088 v zakládací listině kapituly Vyšehradské. Výklad o původu Vršovic se různí; na př.: od "vršité" polohy osady, též od rybářské "vrše". (Zlatou vrš v modrém poli měli ve znaku Vršovci.) Ve znaku města Vršovic jest též vrš pod lvem. - Již r. 1088 byl tu majetek kapituly Vyšehradské, později též řádu rytířů německých od sv. Benedikta. Vedle polí, chmelnic, zahrad, ode dávna tu byly ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vinice--1":##Vinice##:/a:##, které za Karla IV. hojně byly rozmnoženy, že říkalo se tu "viniční údolí". V husitských bojích r. 1425 položili se tu Husité táborem. Ve smlouvě z r. 1672 se uvádí "tvrz Vršovice s poplužním dvorem, mlýnem, pivovarem a vsí Vršovice atd.". Již r. 1028 byla ve Vršovicích kaple sv. Máři Magdaleny, později Kostel sv. Mikuláše Pojmenování Vršovic souvisí s mocným rodem Vršoviců (vyhubeným r. 1108), kteří tu měli tvrz v blízkosti Vyšehradu. Jméno Vršovice se ponejprv vyskytuje r. 1088 v zakládací listině kapituly Vyšehradské. Výklad o původu Vršovic se různí; na př.: od "vršité" polohy osady, též od rybářské "vrše". (Zlatou vrš v modrém poli měli ve znaku Vršovci.) Ve znaku města Vršovic jest též vrš pod lvem. - Již r. 1088 byl tu majetek kapituly Vyšehradské, později též řádu rytířů německých od sv. Benedikta. Vedle polí, chmelnic, zahrad, ode dávna tu byly ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vinice--1":##Vinice##:/a:##, které za Karla IV. hojně byly rozmnoženy, že říkalo se tu "viniční údolí". V husitských bojích r. 1425 položili se tu Husité táborem. Ve smlouvě z r. 1672 se uvádí "tvrz Vršovice s poplužním dvorem, mlýnem, pivovarem a vsí Vršovice atd.". Již r. 1028 byla ve Vršovicích kaple sv. Máři Magdaleny, později Kostel sv. Mikuláše