Olšanské hřbitovy V místech bývala stará osada Olšany, v roce 1394 zde byl statek s vinicí - majetek kláštera. Po zániku kláštera se majitelé střídali, jeden z nich prodal roku 1679 zdejší rozlehlou zahradu Starému Městu, aby zde pohřbívalo své mrtvé zemřelé morem. Proto zde byla r. 1682 postavena Kaple Sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie, kteří jsou patrony proti moru. Po zrušení olšanského farního kostela sv. Kříže roku 1842 se tato kaple stala farním kostelem a byla přejmenována na kostel Povýšení sv. Kříže. Kostel je barokní okrouhlá stavba s kopulí, postavená stavitelem Janem Hainricem. Hřbitov byl používán i při další morové epidemii r. 1715 - 16. Po zákazu pohřbívání uvnitř města (Josef II. r. 1786) byl tento morový hřbitov prohlášen za veřejný hřbitov pro město na pravém vltavském břehu. Morový hřbitov s čísly I a II byl zrušen r. 1860 a 1866. Ze hřbitova č. I zbyla jen zeď, hřbitov s číslem II při kostele sv.… V místech bývala stará osada Olšany, v roce 1394 zde byl statek s vinicí - majetek kláštera. Po zániku kláštera se majitelé střídali, jeden z nich prodal roku 1679 zdejší rozlehlou zahradu Starému Městu, aby zde pohřbívalo své mrtvé zemřelé morem. Proto zde byla r. 1682 postavena Kaple Sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie, kteří jsou patrony proti moru. Po zrušení olšanského farního kostela sv. Kříže roku 1842 se tato kaple stala farním kostelem a byla přejmenována na kostel Povýšení sv. Kříže. Kostel je barokní okrouhlá stavba s kopulí, postavená stavitelem Janem Hainricem. Hřbitov byl používán i při další morové epidemii r. 1715 - 16. Po zákazu pohřbívání uvnitř města (Josef II. r. 1786) byl tento morový hřbitov prohlášen za veřejný hřbitov pro město na pravém vltavském břehu. Morový hřbitov s čísly I a II byl zrušen r. 1860 a 1866. Ze hřbitova č. I zbyla jen zeď, hřbitov s číslem II při kostele sv.…