Veleslavín Poprvé je Veleslavín (nebo také Velislavín) připomínán v zakládací listině kláštera břevnovského, z roku 993. Tomuto klášteru patřil až do roku 1420, kdy se v letech husitské revoluce dostal do vlastnictví Starého Města pražského. Část obce byla brzy postoupena purkrabství Pražského Hradu. V 16. století byl majitelem jednoho zdejšího dvora pražský měšťan Štěpán Adam, otec proslulého knihtiskaře a nakladatele Daniela Adama z Veleslavína, jehož přídomek byl odvozen právě podle jména této vesnice. Ve starší literatuře se uvádělo, že Daniel Adam se právě zde narodil. Ve skutečnosti ale bylo jeho rodištěm Staré Město, farnost u sv. Valentina. Žil v letech 1546?1599 a byl zetěm a nástupcem Jiřího Melantricha z Aventina. Podle něho je nazvána také staroměstská ulice Melantrichova, kde oba nakladatelé žili a působili v domě U dvou velbloudů, zbořeného koncem 19. století a nahrazeného činžovním domem čp. 471. Poprvé je Veleslavín (nebo také Velislavín) připomínán v zakládací listině kláštera břevnovského, z roku 993. Tomuto klášteru patřil až do roku 1420, kdy se v letech husitské revoluce dostal do vlastnictví Starého Města pražského. Část obce byla brzy postoupena purkrabství Pražského Hradu. V 16. století byl majitelem jednoho zdejšího dvora pražský měšťan Štěpán Adam, otec proslulého knihtiskaře a nakladatele Daniela Adama z Veleslavína, jehož přídomek byl odvozen právě podle jména této vesnice. Ve starší literatuře se uvádělo, že Daniel Adam se právě zde narodil. Ve skutečnosti ale bylo jeho rodištěm Staré Město, farnost u sv. Valentina. Žil v letech 1546?1599 a byl zetěm a nástupcem Jiřího Melantricha z Aventina. Podle něho je nazvána také staroměstská ulice Melantrichova, kde oba nakladatelé žili a působili v domě U dvou velbloudů, zbořeného koncem 19. století a nahrazeného činžovním domem čp. 471.