Černínský palác Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech svůj vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Hrabě začal v období, kdy působil v Benátkách coby diplomat ve funkci císařského vyslance, hledat schopného architekta, jenž by se takovéhoto náročného projektu budoucího Černínského paláce dokázal zhostit. Stavební pozemek, zakoupený Černínem v roce 1666 však nebyl pro takovou stavbu zrovna ideální. Architektům ztěžoval práci především jeho nerovnoměrný tvar 60 x 250 metrů a klesání 8,5 metru. Po mnoha neúspěšných pokusech o nalezení vhodného projektanta černínského sekretáře Hrušku navštívil italský architekt Francesco Caratti a nabídl hraběti své služby. Caratti předložil svůj návrh paláce a Černín se s ním dohodl na spolupráci. S výkopovými pracemi pro základy stavby se začalo na jaře roku 1669. Po Carattiho smrti se na stavbě podíleli Giovanni Battista Maderna, Domenico… Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech svůj vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Hrabě začal v období, kdy působil v Benátkách coby diplomat ve funkci císařského vyslance, hledat schopného architekta, jenž by se takovéhoto náročného projektu budoucího Černínského paláce dokázal zhostit. Stavební pozemek, zakoupený Černínem v roce 1666 však nebyl pro takovou stavbu zrovna ideální. Architektům ztěžoval práci především jeho nerovnoměrný tvar 60 x 250 metrů a klesání 8,5 metru. Po mnoha neúspěšných pokusech o nalezení vhodného projektanta černínského sekretáře Hrušku navštívil italský architekt Francesco Caratti a nabídl hraběti své služby. Caratti předložil svůj návrh paláce a Černín se s ním dohodl na spolupráci. S výkopovými pracemi pro základy stavby se začalo na jaře roku 1669. Po Carattiho smrti se na stavbě podíleli Giovanni Battista Maderna, Domenico…