Dvorce Ves Dvorce (také Dvořec) - mezi Podolím a Braníkem se připomíná prvně roku 1222. Později též v roce 1388, kdy Kartouzský Klášter postoupil zdejší dvůr kapitole Vyšehradské. Ve starých dobách zde bývaly vinice a les, obojí v majetku německých Křížovníků. Starý dvorec byl postupně majetkem obce staroměstské, kláštera zbraslavského a od roku 1745 náležel Trautmansdorfům. Později byl tento majetek rozdělen na tři usedlosti. Mezi Podolím a Dvorci byla rokle Stračí důl a nad ní vrch Kavčí hora (lomy), odkud prý Bivoj, syn Sudivejův, velkého, živého kance přinesl na Vyšehrad. Veškeré části Velké Prahy doznaly netušených změn a ani Dvorce neminuly. Dvorce dnes nejsou ani samostatnou městskou částí. Ves Dvorce (také Dvořec) - mezi Podolím a Braníkem se připomíná prvně roku 1222. Později též v roce 1388, kdy Kartouzský Klášter postoupil zdejší dvůr kapitole Vyšehradské. Ve starých dobách zde bývaly vinice a les, obojí v majetku německých Křížovníků. Starý dvorec byl postupně majetkem obce staroměstské, kláštera zbraslavského a od roku 1745 náležel Trautmansdorfům. Později byl tento majetek rozdělen na tři usedlosti. Mezi Podolím a Dvorci byla rokle Stračí důl a nad ní vrch Kavčí hora (lomy), odkud prý Bivoj, syn Sudivejův, velkého, živého kance přinesl na Vyšehrad. Veškeré části Velké Prahy doznaly netušených změn a ani Dvorce neminuly. Dvorce dnes nejsou ani samostatnou městskou částí.