Smiřice Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violantu, pokračoval ve stavbě její poručník Václav Vojtěch ze Šternberka. Autorství stavby, je přisuzováno Kryštofu Dienzenhoferovi a nebo Janu Blažeji Santinimu. Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů. Byla dostavěna v roce 1705, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou. Vedle kostela je umístěno sousoší sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1730, které původně stálo v prostoru před zámkem. Je prací pravděpodobně některého z žáků Matyáše Brauna. Poměrně krátká doba výstavby kostela přinesla ojedinělý, slohově jednotný interiér. Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba, ale nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn. Zámecký kostel Zjevení Páně přešel v roce 1975 do vlastnictví města … Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violantu, pokračoval ve stavbě její poručník Václav Vojtěch ze Šternberka. Autorství stavby, je přisuzováno Kryštofu Dienzenhoferovi a nebo Janu Blažeji Santinimu. Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů. Byla dostavěna v roce 1705, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou. Vedle kostela je umístěno sousoší sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1730, které původně stálo v prostoru před zámkem. Je prací pravděpodobně některého z žáků Matyáše Brauna. Poměrně krátká doba výstavby kostela přinesla ojedinělý, slohově jednotný interiér. Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba, ale nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn. Zámecký kostel Zjevení Páně přešel v roce 1975 do vlastnictví města …