Hadačka Jméno obce pochází od osobního jména Hadač. Po třicetileté válce zarostlo mnoho pozemků lesem. V lese na území obce byl tehdy usazen hajný Hadač, po němž byl les nazván na Hadačce. Opat Ondřej Trojer zabydlil pusté vsi Kopidlo, Hradecko, Hubenov a začal s výstavbou chalup na Hadačce, roku 1699 však zemřel. Po jeho smrti v načaté práci pokračoval jeho nástupce opat Eugen Tytl. V roce 1702 stálo v obci již 7 chalup, v nichž byli usidlováni poddaní z různých vesnic. Každý chalupník za dům zaplatil a dostal k němu rovněž několik strychů panských polí. Všichni pak platili za pronájem roční úrok a robotovali dva dny v týdnu u Sechutického dvora.V roce 1713 přibyli na Hadačce dvě nová stavení. O dalších historicky významných událostech v obci se dochovali pouze útržky. V současné době spadá Hadačka svou správou pod sousední obec Výrov. Jméno obce pochází od osobního jména Hadač. Po třicetileté válce zarostlo mnoho pozemků lesem. V lese na území obce byl tehdy usazen hajný Hadač, po němž byl les nazván na Hadačce. Opat Ondřej Trojer zabydlil pusté vsi Kopidlo, Hradecko, Hubenov a začal s výstavbou chalup na Hadačce, roku 1699 však zemřel. Po jeho smrti v načaté práci pokračoval jeho nástupce opat Eugen Tytl. V roce 1702 stálo v obci již 7 chalup, v nichž byli usidlováni poddaní z různých vesnic. Každý chalupník za dům zaplatil a dostal k němu rovněž několik strychů panských polí. Všichni pak platili za pronájem roční úrok a robotovali dva dny v týdnu u Sechutického dvora.V roce 1713 přibyli na Hadačce dvě nová stavení. O dalších historicky významných událostech v obci se dochovali pouze útržky. V současné době spadá Hadačka svou správou pod sousední obec Výrov.