Podél smaragdové Soči   Probouzíme se časně do dalšího nádherného rána. Máme obrovské štěstí, protože takových dnů bývá prý v Alpách do roka velmi málo. Ranní hygienu vykonáme opět v ledové bystřině, posnídáme a připravujeme se k odjezdu. Dozvídáme se o soutěsce Mlinarica, o jednom divu Julských Alp, kam je ale bohužel zakázaný přístup. Kupujeme tedy alespoň pohlednice s téměř kýčovitými kompozicemi skal a vody, světla a stínu. Na první křižovatce míjíme památník milovníka Alp Julia Kugyho. Tento rakouský básník a alpinista žil v letech 1858 - 1944. Před 1. světovou válkou jako první prošel a popsal Julské alpy, a kdyby nebyly pojmenovány již po Caesarovi, určitě by své jméno dostaly po něm. Po pár stech metrech nás upoutá nové parkoviště, kde se rozhodneme zastavit a rozhlédnout se kolem. Šipka ukazuje směrem k soutěsce Mlinarica, cesta není zakázaná, pouze na vlastní nebezpečí. Riskneme to, určitě to…   Probouzíme se časně do dalšího nádherného rána. Máme obrovské štěstí, protože takových dnů bývá prý v Alpách do roka velmi málo. Ranní hygienu vykonáme opět v ledové bystřině, posnídáme a připravujeme se k odjezdu. Dozvídáme se o soutěsce Mlinarica, o jednom divu Julských Alp, kam je ale bohužel zakázaný přístup. Kupujeme tedy alespoň pohlednice s téměř kýčovitými kompozicemi skal a vody, světla a stínu. Na první křižovatce míjíme památník milovníka Alp Julia Kugyho. Tento rakouský básník a alpinista žil v letech 1858 - 1944. Před 1. světovou válkou jako první prošel a popsal Julské alpy, a kdyby nebyly pojmenovány již po Caesarovi, určitě by své jméno dostaly po něm. Po pár stech metrech nás upoutá nové parkoviště, kde se rozhodneme zastavit a rozhlédnout se kolem. Šipka ukazuje směrem k soutěsce Mlinarica, cesta není zakázaná, pouze na vlastní nebezpečí. Riskneme to, určitě to…