Městská knihovna Nejstarší veřejná knihovna v Praze navazovala na činnost spolkových knihoven. Roku 1891 (1. července) pak zahájila činnost první veřejná knihovna v Praze, která byla zřízena vyhláškou městské rady jako Veřejná obecní knihovna královského města ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/praha":##Prahy##:/a:##. Její fond tvořilo zpočátku přes 3000 knih, její první sídlo bylo v budově bývalé Svatováclavské trestnice v ulici Na Zderaze. Poté se knihovna několikrát stěhovala, až zakotvila na rohu Platnéřské ulice a Mariánského náměstí, kde stával empírový měšťanský dům. Základ moderní knihovně položil její tehdejší ředitel básník Antonín Sova, který založil i prvních šest poboček knihovny. Po vzniku velké Prahy (v roce 1922 po připojení 37 okolních obcí), byly v jeden celek sloučeny i knihovny těchto obcí a byla vytvořena centralizovaná Ústřední knihovna hlavního města, se sítí čtyřiceti poboček, kterých v průběhu… Nejstarší veřejná knihovna v Praze navazovala na činnost spolkových knihoven. Roku 1891 (1. července) pak zahájila činnost první veřejná knihovna v Praze, která byla zřízena vyhláškou městské rady jako Veřejná obecní knihovna královského města ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/praha":##Prahy##:/a:##. Její fond tvořilo zpočátku přes 3000 knih, její první sídlo bylo v budově bývalé Svatováclavské trestnice v ulici Na Zderaze. Poté se knihovna několikrát stěhovala, až zakotvila na rohu Platnéřské ulice a Mariánského náměstí, kde stával empírový měšťanský dům. Základ moderní knihovně položil její tehdejší ředitel básník Antonín Sova, který založil i prvních šest poboček knihovny. Po vzniku velké Prahy (v roce 1922 po připojení 37 okolních obcí), byly v jeden celek sloučeny i knihovny těchto obcí a byla vytvořena centralizovaná Ústřední knihovna hlavního města, se sítí čtyřiceti poboček, kterých v průběhu…