Rotunda nalezení Sv.Kříže Na rohu ulic Konviktské a Karloliny Světlé stojí nejstarší pražská románská rotunda sv. Kříže Menšího. Stavba, vybudovaná v románském slohu na počátku 12. století jako farní kostelík, byla po svém zrušení v roce 1784 obnovena v letech 1864 ? 1865 architektem V. I. Ullmannem a malířem B. Wachsmannem, který navrhl i nový Oltářík. V interiéru se nacházejí zbytky gotických maleb Korunování Panny Marie ze 14. století a malba Spasitele od P. Maixnera z roku 1870. Celou stavbu obepíná nízká novorománská litinová mříž podle návrhu J. Mánesa. O vzniku rotundy vypráví pověst, že v místě býval rybník, do něhož byla vhozena ukřižovaná dívka, která tak byla potrestána za to, že proti vůli svých rodičů přijala křesťanství. V noci při bouřce se prý kříž vztyčil nad hladinu, což bylo považováno za znamení boží. Při opravě rotundy se prý skutečně v základech našel ztrouchnivělý velký kříž. Na rohu ulic Konviktské a Karloliny Světlé stojí nejstarší pražská románská rotunda sv. Kříže Menšího. Stavba, vybudovaná v románském slohu na počátku 12. století jako farní kostelík, byla po svém zrušení v roce 1784 obnovena v letech 1864 ? 1865 architektem V. I. Ullmannem a malířem B. Wachsmannem, který navrhl i nový Oltářík. V interiéru se nacházejí zbytky gotických maleb Korunování Panny Marie ze 14. století a malba Spasitele od P. Maixnera z roku 1870. Celou stavbu obepíná nízká novorománská litinová mříž podle návrhu J. Mánesa. O vzniku rotundy vypráví pověst, že v místě býval rybník, do něhož byla vhozena ukřižovaná dívka, která tak byla potrestána za to, že proti vůli svých rodičů přijala křesťanství. V noci při bouřce se prý kříž vztyčil nad hladinu, což bylo považováno za znamení boží. Při opravě rotundy se prý skutečně v základech našel ztrouchnivělý velký kříž.