Palác Kinských Na místě současného Paláce Kinských (Golz-Kinských) stávaly původně tři gotické domy s románskými základy, které prodělaly renesanční a raně barokní přestavbu. Dva z nich byly spojeny poprvé již počátkem 16. století, ale teprve když se všechny staly v roce 1750, resp. 1755, majetkem hraběte Jana Arnošta Goltze, mohlo dojít, v letech 1755 - 1765, k jejich přestavbě a sjednocení v palác. Hlavní průčelí rozdělují dva rizality završené trojúhelníkovými štíty, mezi nimi stojí plastiky z ateliéru Ignáce Františka Platzera (alegorie Živlů a antická božstva). V květnu 1945 byly poškozeny, a tak byly nahrazeny r. 1956 kopiemi. Štukové výplně štítů provedl podle Platzerových návrhů pravděpodobně Santin G. Bussi (na mytologické náměty jako např. únos Evropy aj.). Od něj pocházejí rovněž reliéfy nad okny (Madona s dítětem a sv. Jan Nepomucký). Palác Kinských je národní kulturní památkou. Na místě současného Paláce Kinských (Golz-Kinských) stávaly původně tři gotické domy s románskými základy, které prodělaly renesanční a raně barokní přestavbu. Dva z nich byly spojeny poprvé již počátkem 16. století, ale teprve když se všechny staly v roce 1750, resp. 1755, majetkem hraběte Jana Arnošta Goltze, mohlo dojít, v letech 1755 - 1765, k jejich přestavbě a sjednocení v palác. Hlavní průčelí rozdělují dva rizality završené trojúhelníkovými štíty, mezi nimi stojí plastiky z ateliéru Ignáce Františka Platzera (alegorie Živlů a antická božstva). V květnu 1945 byly poškozeny, a tak byly nahrazeny r. 1956 kopiemi. Štukové výplně štítů provedl podle Platzerových návrhů pravděpodobně Santin G. Bussi (na mytologické náměty jako např. únos Evropy aj.). Od něj pocházejí rovněž reliéfy nad okny (Madona s dítětem a sv. Jan Nepomucký). Palác Kinských je národní kulturní památkou.