Slovanský dům Slovanský dům s čp. 859/II, též dům Vernierovský a Pöttingenský je tvořen komplexem budov a zahradou, která jediná zbyla z rozlehlých novoměstských zahrad v těchto místech. První zmínka o objektu se datuje k roku 1381, kdy byl jeho majitelem syrník (výrobce a prodejce sýrů) Mikuláš Enderlin. V průběhu následujících staletí se zde vystřídalo na desítky majitelů jako například drobní novoměští řemeslníci a živnostníci, rytířové, urození páni, baroni a hrabata. Koncem 16. st. spojil oba domy další z majitelů Samuel rytíř Nejepínský, který si zde začal budovat renesanční palác, který však nedostavěl. V roce 1695 získal od hraběte Šporka objekt Jan Bartoloměj baron Vernier de Rougemont, potomek francouzských rytířů, a 1697 dokončil monumentální přestavbu paláce pravděpodobně podle projektu Jeana-Baptisty Matheye. Tehdy dostala budova klasicizující ráz se dvěma symetrickými portály, s velkolepým průčelím a výrazným střešním altánem uprostřed. Praktičtí majitelé paláce začali postupem času využívat jeho… Slovanský dům s čp. 859/II, též dům Vernierovský a Pöttingenský je tvořen komplexem budov a zahradou, která jediná zbyla z rozlehlých novoměstských zahrad v těchto místech. První zmínka o objektu se datuje k roku 1381, kdy byl jeho majitelem syrník (výrobce a prodejce sýrů) Mikuláš Enderlin. V průběhu následujících staletí se zde vystřídalo na desítky majitelů jako například drobní novoměští řemeslníci a živnostníci, rytířové, urození páni, baroni a hrabata. Koncem 16. st. spojil oba domy další z majitelů Samuel rytíř Nejepínský, který si zde začal budovat renesanční palác, který však nedostavěl. V roce 1695 získal od hraběte Šporka objekt Jan Bartoloměj baron Vernier de Rougemont, potomek francouzských rytířů, a 1697 dokončil monumentální přestavbu paláce pravděpodobně podle projektu Jeana-Baptisty Matheye. Tehdy dostala budova klasicizující ráz se dvěma symetrickými portály, s velkolepým průčelím a výrazným střešním altánem uprostřed. Praktičtí majitelé paláce začali postupem času využívat jeho…