Kladruby nad Labem >Zámek,?který tvoří společně s hřebčínem malebný areál, se nachází na západním okraji obce Kladruby nad Labem na Pardubicku. Zámek je patrový trojkřídlý objekt, ke kterému je připojen novorenesančně upravený kostel. Hřebčín je architektonicky komponovaný soubor budov kolem rozsáhlého nádvoří. Areál je veřejnosti přístupný. Historie Původní renesanční zámek nechal spolu se hřebčínem vybudovat ve 2. polovině 16. století císař Maxmilián II. Po roce 1722 byl zámek barokně přestavěn. V průběhu sedmileté války v roce 1756 zámek i hřebčín vyhořel a koně, kteří se zachránili, byli odvezeni do Uher. Zásluhou císaře Josefa II. byl však zámek přestavěn a hřebčín obnoven a koně byli v roce 1770 dovezeni zpět. Od té doby zde pokračuje nepřetržitý chov starošpanělských a staroitalských koní, u nás známých jako kladrubští bělouši. V… >Zámek,?který tvoří společně s hřebčínem malebný areál, se nachází na západním okraji obce Kladruby nad Labem na Pardubicku. Zámek je patrový trojkřídlý objekt, ke kterému je připojen novorenesančně upravený kostel. Hřebčín je architektonicky komponovaný soubor budov kolem rozsáhlého nádvoří. Areál je veřejnosti přístupný. Historie Původní renesanční zámek nechal spolu se hřebčínem vybudovat ve 2. polovině 16. století císař Maxmilián II. Po roce 1722 byl zámek barokně přestavěn. V průběhu sedmileté války v roce 1756 zámek i hřebčín vyhořel a koně, kteří se zachránili, byli odvezeni do Uher. Zásluhou císaře Josefa II. byl však zámek přestavěn a hřebčín obnoven a koně byli v roce 1770 dovezeni zpět. Od té doby zde pokračuje nepřetržitý chov starošpanělských a staroitalských koní, u nás známých jako kladrubští bělouši. V…