Kostel Nanebevzetí Panny Marie Úpravnému Městečku Zlonice severně od Slaného v okrese ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/kladno":##Kladno##:/a:## dominuje monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie, stojící na terase ve svahu nad nevýrazným zámkem. Původně středověkou svatyni v letech 1727 - 35 zcela přestavěli F. M. Kaňka a J. F. Hübner, údajně podle plánů K. I. Dienzenhofera na náklad hrabat Kinských. Kostel je vrcholně barokní stavbou na půdorysu kříže, s dvojicí věží po stranách presbytáře. Střecha je mansardová, věže mají cibulovité báně. K. I. Dienzenhofer byl rovněž autorem projektu fary, pozdně barokní patrové stavby z roku 1752. Podle pověsti vede z fary podzemní chodba až k soše sv. Onufria za obcí. Socha se prý pohybuje. Každý rok má urazit takovou vzdálenost, jak je široká špendlíková hlavička. Až dojde ke kostelu, nastane konec světa. Úpravnému Městečku Zlonice severně od Slaného v okrese ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/kladno":##Kladno##:/a:## dominuje monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie, stojící na terase ve svahu nad nevýrazným zámkem. Původně středověkou svatyni v letech 1727 - 35 zcela přestavěli F. M. Kaňka a J. F. Hübner, údajně podle plánů K. I. Dienzenhofera na náklad hrabat Kinských. Kostel je vrcholně barokní stavbou na půdorysu kříže, s dvojicí věží po stranách presbytáře. Střecha je mansardová, věže mají cibulovité báně. K. I. Dienzenhofer byl rovněž autorem projektu fary, pozdně barokní patrové stavby z roku 1752. Podle pověsti vede z fary podzemní chodba až k soše sv. Onufria za obcí. Socha se prý pohybuje. Každý rok má urazit takovou vzdálenost, jak je široká špendlíková hlavička. Až dojde ke kostelu, nastane konec světa.