Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp   Tam kdesi za druhým pruhem dálnice a lánem polí vyrůstá ze země kopec. Přerostlá krtina. Halda čediče. Říp. Ona „světoznámá“ hora, jež je pro vlastenecké Čechy národním symbolem, pro výletníky ideálním cílem a pro historiky studnicí moudrosti. Nebo tak nějak. Každopádně se tam Češi znovu a znovu vydávají, aby nasáli atmosféru časů dávno minulých, přiučili se něco z bájných dějin, potěšili se z krásného rozhledu a nakonec osvěžili ústa zlatavým mokem ve zdejší hospůdce, jejíž štít zdobí deska s patetickým nápisem: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp.“ Byť je tato průpovídka dozajista přinejmenším přehnaná, faktem zůstává, že Pověst o Praotci Čechovi se českým školákům vryla do paměti už v první třídě. Vydáme-li se však hledat její kořeny, můžeme být překvapeni. Mnohé výzkumy archeologů a badatelů totiž potvrdily, že první Slované, kteří na území dnešních Čech dorazili začátkem…   Tam kdesi za druhým pruhem dálnice a lánem polí vyrůstá ze země kopec. Přerostlá krtina. Halda čediče. Říp. Ona „světoznámá“ hora, jež je pro vlastenecké Čechy národním symbolem, pro výletníky ideálním cílem a pro historiky studnicí moudrosti. Nebo tak nějak. Každopádně se tam Češi znovu a znovu vydávají, aby nasáli atmosféru časů dávno minulých, přiučili se něco z bájných dějin, potěšili se z krásného rozhledu a nakonec osvěžili ústa zlatavým mokem ve zdejší hospůdce, jejíž štít zdobí deska s patetickým nápisem: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp.“ Byť je tato průpovídka dozajista přinejmenším přehnaná, faktem zůstává, že Pověst o Praotci Čechovi se českým školákům vryla do paměti už v první třídě. Vydáme-li se však hledat její kořeny, můžeme být překvapeni. Mnohé výzkumy archeologů a badatelů totiž potvrdily, že první Slované, kteří na území dnešních Čech dorazili začátkem…