Výstup na Sutvid Letní výstup na Sutvid (1155 m.n.m) Na letošní dovolené , kterou jsem s rodinou trávil v Chorvatsku, jsem se rozhodl vystoupit na nejvyšší vrchol pohoří Rilič( které je jakýmsi pokračováním Biokova), 1155m vysoký Sutvid. Celé pohoří se tyčí nad mořem jako obrovská hradba , která se zdá být nepřekonatelnou a nedostupnou. A to mne lákalo. A nejen to, také zvědavost,co se skrývá za horami mne dodávala touhu vydat se na cestu. Asi po týdnu, kdy vrcholy hor zakrývaly mraky a denně je bičovaly bouřky, přišel den s předpovědí dobrého počasí.Vstal jsem brzy ráno a za úsvitu vyrazil. Sebou jsem měl jen tři litry vody, pár sušenek a fotoaparát. Na nohou dobré boty a vrukou turistické hole. Počátek mé cesty byl v kempu Dole v Živogošči ve střední Dalmácii. Vyrážím do hor, které vůbec neznám . Jdu pěšinou do první vesnice pod horami. Její jméno je Strnj a patří k Živogošči . Jen štěkání psa dává tušit, že zde bydlí lidé. Chodníček mezi domky, místy rozbořenými působí stísněným… Letní výstup na Sutvid (1155 m.n.m) Na letošní dovolené , kterou jsem s rodinou trávil v Chorvatsku, jsem se rozhodl vystoupit na nejvyšší vrchol pohoří Rilič( které je jakýmsi pokračováním Biokova), 1155m vysoký Sutvid. Celé pohoří se tyčí nad mořem jako obrovská hradba , která se zdá být nepřekonatelnou a nedostupnou. A to mne lákalo. A nejen to, také zvědavost,co se skrývá za horami mne dodávala touhu vydat se na cestu. Asi po týdnu, kdy vrcholy hor zakrývaly mraky a denně je bičovaly bouřky, přišel den s předpovědí dobrého počasí.Vstal jsem brzy ráno a za úsvitu vyrazil. Sebou jsem měl jen tři litry vody, pár sušenek a fotoaparát. Na nohou dobré boty a vrukou turistické hole. Počátek mé cesty byl v kempu Dole v Živogošči ve střední Dalmácii. Vyrážím do hor, které vůbec neznám . Jdu pěšinou do první vesnice pod horami. Její jméno je Strnj a patří k Živogošči . Jen štěkání psa dává tušit, že zde bydlí lidé. Chodníček mezi domky, místy rozbořenými působí stísněným…