Šťáhlavy Zámek je dominantou obce Šťáhlavy na Plzeňsku. Zámek má půdorys písmene U a skládá se z renesančního křídla a mladších přístaveb spojujících nejstarší zámeckou část s barokním traktem. Fasáda renesanční části zámku je zdobena sgrafitem. V ohradní zdi zámku se dochoval bosovaný portál s erby Kokořovců. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie Karel Kokořovec z Kokořova nechal na počátku 17. století postavit renesanční zámek. Později byly provedeny barokní úpravy. K podstatnému rozšíření zámeckému areálu došlo v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic, kteří zámek vlastnili do roku 1816, poté se zámek stal majetkem Valdštejnů, za kterých však zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byl využíván pouze jako byty pro úředníky. V posledních letech byl zámecký objekt využíván k hospodářským účelům. Zámek je dominantou obce Šťáhlavy na Plzeňsku. Zámek má půdorys písmene U a skládá se z renesančního křídla a mladších přístaveb spojujících nejstarší zámeckou část s barokním traktem. Fasáda renesanční části zámku je zdobena sgrafitem. V ohradní zdi zámku se dochoval bosovaný portál s erby Kokořovců. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie Karel Kokořovec z Kokořova nechal na počátku 17. století postavit renesanční zámek. Později byly provedeny barokní úpravy. K podstatnému rozšíření zámeckému areálu došlo v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic, kteří zámek vlastnili do roku 1816, poté se zámek stal majetkem Valdštejnů, za kterých však zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byl využíván pouze jako byty pro úředníky. V posledních letech byl zámecký objekt využíván k hospodářským účelům.