Praha - Liboc Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středověku se však zástavba přesunula do vyšší polohy, kolem kostela sv. Fabiána a Šebestiána, patrně proto, aby byla uchráněna častých povodní a záplav. Kostel sám je rovněž nepochybně raně středověkého založení (nespolehlivý kronikář Václav Hájek z Libočan jeho vznik klade do konce 10. století), byť je v písemných pramenech připomínán jako farní až ve 14. století. Od husitské revoluce patřila Liboc purkrabství Pražského Hradu. Na území obce se rozkládal les Malejov, jehož část roku 1534 získal císař a český král Ferdinand I. a založil zde oboru, která byla v letech 1541?43 obehnána zdí. Ferdinandnův syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský dal v oboře postavit podle vlastního návrhu letohrádek,… Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středověku se však zástavba přesunula do vyšší polohy, kolem kostela sv. Fabiána a Šebestiána, patrně proto, aby byla uchráněna častých povodní a záplav. Kostel sám je rovněž nepochybně raně středověkého založení (nespolehlivý kronikář Václav Hájek z Libočan jeho vznik klade do konce 10. století), byť je v písemných pramenech připomínán jako farní až ve 14. století. Od husitské revoluce patřila Liboc purkrabství Pražského Hradu. Na území obce se rozkládal les Malejov, jehož část roku 1534 získal císař a český král Ferdinand I. a založil zde oboru, která byla v letech 1541?43 obehnána zdí. Ferdinandnův syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský dal v oboře postavit podle vlastního návrhu letohrádek,…