Pyšel Ves Pyšel s blízkými Říčánkami, pustými již 1446, patřila ve 14. st. vladykům z Pyšela. Vladykové z Pyšela zdědili na přelomu 14.-15. století po příbuzním rodu ještě Oškarec. Obě vsi přešly v 15. st. na zpřízněné vladyky z Říčan a po nich na Valecké z Mírova. Po připojení pány z Lomnice v 16. st. k náměštskému panství došlo k zániku sídla a tvrz se stala hospodářskou budovou. Tvrz se dochovala ve středu obce při usedlosti č.p. 46 jako jednopatrová budova čtvercového půdorysu o straně přes 8 m. Dodnes je zachován gotický portálek u vchodu do patra i přízemí, gotická ostění tří někdejších oken a krakorce v prvním poschodí. Ještě koncem 19. století byly v přízemí studna. Nyní je objekt v soukromém vlastnictví a slouží jako komora a sýpky. Ves Pyšel s blízkými Říčánkami, pustými již 1446, patřila ve 14. st. vladykům z Pyšela. Vladykové z Pyšela zdědili na přelomu 14.-15. století po příbuzním rodu ještě Oškarec. Obě vsi přešly v 15. st. na zpřízněné vladyky z Říčan a po nich na Valecké z Mírova. Po připojení pány z Lomnice v 16. st. k náměštskému panství došlo k zániku sídla a tvrz se stala hospodářskou budovou. Tvrz se dochovala ve středu obce při usedlosti č.p. 46 jako jednopatrová budova čtvercového půdorysu o straně přes 8 m. Dodnes je zachován gotický portálek u vchodu do patra i přízemí, gotická ostění tří někdejších oken a krakorce v prvním poschodí. Ještě koncem 19. století byly v přízemí studna. Nyní je objekt v soukromém vlastnictví a slouží jako komora a sýpky.