Třeboňská pánev Třeboňská pánev je rozsáhlá sníženina v jižních Čechách, která se rozkládá především v okolí Třeboně. Na jihovýchodě zasahuje až ke státní hranici s Rakouskem u Českých Velenic, na severu dosahuje k Soběslavi a Bechyni. Na východě její hranici přibližně sleduje tok Lužnice, zatímco na západě ji od Českobudějovické pánve odděluje Lišovský práh. Průměrná nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 400 a 500 m. Charakteristickým rysem Třeboňské pánve je rovinatá až mírně zvlněná krajina s rozsáhlými rybníky, mokřady a rašeliništi. Kvůli malému spádu řek, nedostatečnému odvodňování a špatně propustnému podloží zde vznikly rozsáhlé mokřadní oblasti. Třeboňská pánev je zároveň nejvýznamnější českou rybníkářskou oblastí. Mezi nejznámější rybníky patří Rožmberk, Svět Třeboňská pánev je rozsáhlá sníženina v jižních Čechách, která se rozkládá především v okolí Třeboně. Na jihovýchodě zasahuje až ke státní hranici s Rakouskem u Českých Velenic, na severu dosahuje k Soběslavi a Bechyni. Na východě její hranici přibližně sleduje tok Lužnice, zatímco na západě ji od Českobudějovické pánve odděluje Lišovský práh. Průměrná nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 400 a 500 m. Charakteristickým rysem Třeboňské pánve je rovinatá až mírně zvlněná krajina s rozsáhlými rybníky, mokřady a rašeliništi. Kvůli malému spádu řek, nedostatečnému odvodňování a špatně propustnému podloží zde vznikly rozsáhlé mokřadní oblasti. Třeboňská pánev je zároveň nejvýznamnější českou rybníkářskou oblastí. Mezi nejznámější rybníky patří Rožmberk, Svět