Rokytská slať Historie: Rokytská slať leží nedaleko Modravy, asi 5 km západně, a byla vyhlášena přírodní rezervací už v roce 1933, podobně jako řada dalších cenných šumavských rašelinišť chráněných už v období první republiky. Rezervace o výměře 104 ha zaujímá téměř celé rašeliniště o celkové ploše 142 ha, což z ní dělá jednu z rozsáhlejších chráněných rašeliništních lokalit centrální Šumavy. Dlouhá historie ochrany tohoto území dokládá, jak brzy si čeští přírodovědci uvědomili jedinečnou hodnotu šumavských slatí, dávno předtím, než byl v roce 1991 vyhlášen samotný Národní park Šumava.Praktické informace: Zásoby rašeliny jsou zde odhadovány na 3 miliony m³, přičemž hloubka rašeliniště kolísá mezi 1,5 a 2,3 m. Porost rezervace tvoří převážně smrky a klečová forma borovice blatky, typická vegetace vrchovištních rašelinišť centrální Šumavy. Zvláštní zajímavostí je tzv. mrtvý les se skelety odumřelých stromů, vzniklý v důsledku podmáčení kořenového systému stromů rostoucích na okraji rašeliniště.… Historie: Rokytská slať leží nedaleko Modravy, asi 5 km západně, a byla vyhlášena přírodní rezervací už v roce 1933, podobně jako řada dalších cenných šumavských rašelinišť chráněných už v období první republiky. Rezervace o výměře 104 ha zaujímá téměř celé rašeliniště o celkové ploše 142 ha, což z ní dělá jednu z rozsáhlejších chráněných rašeliništních lokalit centrální Šumavy. Dlouhá historie ochrany tohoto území dokládá, jak brzy si čeští přírodovědci uvědomili jedinečnou hodnotu šumavských slatí, dávno předtím, než byl v roce 1991 vyhlášen samotný Národní park Šumava.Praktické informace: Zásoby rašeliny jsou zde odhadovány na 3 miliony m³, přičemž hloubka rašeliniště kolísá mezi 1,5 a 2,3 m. Porost rezervace tvoří převážně smrky a klečová forma borovice blatky, typická vegetace vrchovištních rašelinišť centrální Šumavy. Zvláštní zajímavostí je tzv. mrtvý les se skelety odumřelých stromů, vzniklý v důsledku podmáčení kořenového systému stromů rostoucích na okraji rašeliniště.…