Novohradského podhůří Historie: Novohradské hory přecházejí směrem na sever do rozsáhlého geomorfologického celku zvaného Novohradské podhůří, které se na českém území člení na pět podcelků, dokládajících pestrost krajinného reliéfu jihovýchodní části jižních Čech. Toto členění vychází z podrobného geomorfologického mapování prováděného postupně v průběhu 20. století, kdy byla celá česká krajina systematicky rozdělena do hierarchie geomorfologických celků, podcelků a okrsků.Praktické informace: Kaplická brázda mezi Malší a Českokrumlovskou vrchovinou (částí Šumavského podhůří) tvoří nejzápadnější část Novohradského podhůří – jde o 5 až 12 km širokou sníženinu mezi Šumavou a Novohradskými horami, jejímž nejvyšším bodem je Věncová hora (651 m). Severní část podhůří vyplňuje Stropnická pahorkatina, zasahující na západě až k Malši a svým severozápadním výběžkem téměř až k Českým Budějovicím, s nejvyšším vrcholem Kondračská hora (682 m). Na… Historie: Novohradské hory přecházejí směrem na sever do rozsáhlého geomorfologického celku zvaného Novohradské podhůří, které se na českém území člení na pět podcelků, dokládajících pestrost krajinného reliéfu jihovýchodní části jižních Čech. Toto členění vychází z podrobného geomorfologického mapování prováděného postupně v průběhu 20. století, kdy byla celá česká krajina systematicky rozdělena do hierarchie geomorfologických celků, podcelků a okrsků.Praktické informace: Kaplická brázda mezi Malší a Českokrumlovskou vrchovinou (částí Šumavského podhůří) tvoří nejzápadnější část Novohradského podhůří – jde o 5 až 12 km širokou sníženinu mezi Šumavou a Novohradskými horami, jejímž nejvyšším bodem je Věncová hora (651 m). Severní část podhůří vyplňuje Stropnická pahorkatina, zasahující na západě až k Malši a svým severozápadním výběžkem téměř až k Českým Budějovicím, s nejvyšším vrcholem Kondračská hora (682 m). Na…