Českobudějovická pánev Českobudějovická pánev je rozsáhlý geomorfologický celek v jižních Čechách. Rozkládá se především v okolí Českých Budějovic a zasahuje směrem k Písku, Strakonicím, Vodňanům, Netolicím a Týnu nad Vltavou. Její nadmořská výška se většinou pohybuje přibližně mezi 400 a 450 metry. Na východě ji od sousední Třeboňské pánve odděluje Lišovský práh, na jihovýchodě přechází v podhůří Novohradských hor. Typickým charakteristickým rysem Českobudějovické pánve je mírně zvlněná až téměř rovinatá krajina s množstvím rybníků, vodních toků, luk a zemědělské půdy. Rybníkářství zde využilo přirozeně málo sklonitého terénu a nedostatečného odvodňování. K nejznámějším rybníkům patří Bezdrev, Dehtář, Volešek a Munický rybník. Rybniční krajina spolu s doprovodnou zelení a mokřadními stanovišti patří k nejvýraznějším přírodním i krajinným hodnotám oblasti. Osou… Českobudějovická pánev je rozsáhlý geomorfologický celek v jižních Čechách. Rozkládá se především v okolí Českých Budějovic a zasahuje směrem k Písku, Strakonicím, Vodňanům, Netolicím a Týnu nad Vltavou. Její nadmořská výška se většinou pohybuje přibližně mezi 400 a 450 metry. Na východě ji od sousední Třeboňské pánve odděluje Lišovský práh, na jihovýchodě přechází v podhůří Novohradských hor. Typickým charakteristickým rysem Českobudějovické pánve je mírně zvlněná až téměř rovinatá krajina s množstvím rybníků, vodních toků, luk a zemědělské půdy. Rybníkářství zde využilo přirozeně málo sklonitého terénu a nedostatečného odvodňování. K nejznámějším rybníkům patří Bezdrev, Dehtář, Volešek a Munický rybník. Rybniční krajina spolu s doprovodnou zelení a mokřadními stanovišti patří k nejvýraznějším přírodním i krajinným hodnotám oblasti. Osou…