Míšenský důl Míšeňský důl je široké a členité lesnaté údolí levobřežního přítoku Lesenského potoka mezi zříceninou Tolštejna a Jeleními kameny. Důl je pojmenovaný podle míšeňských havířů, které sem v polovině 16. století povolal Jiří ze Šlejnic, často se ale označuje také jako Sýkoří důl. Romantické a pověstmi opředené údolí se v 17. a 18. století vydávalo za naleziště drahokamů, za kterými sem údajně přicházeli i Vlachové z daleké Itálie. Bohuslav Balbín již v roce 1679 napsal, že pod hradem Tolštejnem vyvěrá pramen, z něhož tryskají s vodou i zrnka zlata a jako zvláště bohaté naleziště uvedl právě Míšeňský důl. Podobně psali o tolšlejnském okolí i pozdější vlastivědní autoři, zatímco rumburský kronikář Hockauf mínil, že tyto pověsti měly přilákat do opuštěných lesních údolí nové osadníky. Potůček, který z Míšeňského dolu vytéká, byl zřejmě… Míšeňský důl je široké a členité lesnaté údolí levobřežního přítoku Lesenského potoka mezi zříceninou Tolštejna a Jeleními kameny. Důl je pojmenovaný podle míšeňských havířů, které sem v polovině 16. století povolal Jiří ze Šlejnic, často se ale označuje také jako Sýkoří důl. Romantické a pověstmi opředené údolí se v 17. a 18. století vydávalo za naleziště drahokamů, za kterými sem údajně přicházeli i Vlachové z daleké Itálie. Bohuslav Balbín již v roce 1679 napsal, že pod hradem Tolštejnem vyvěrá pramen, z něhož tryskají s vodou i zrnka zlata a jako zvláště bohaté naleziště uvedl právě Míšeňský důl. Podobně psali o tolšlejnském okolí i pozdější vlastivědní autoři, zatímco rumburský kronikář Hockauf mínil, že tyto pověsti měly přilákat do opuštěných lesních údolí nové osadníky. Potůček, který z Míšeňského dolu vytéká, byl zřejmě…