Hrouda Čedičové vrchy Hrouda a Chudý vrch tvoří spolu se sousedním vrchem Strážný skupinu kopců, vyčnívajících z lesů jihozápadně od Cvikova mezi Údolím samoty a silnicí do Sloupu. Nejsevernější z nich je poměrně plochý zalesněný vrch Hrouda (452 m), který však na severozápadě a západě strmě spadá do Údolí samoty. Vrch leží asi 1,5 km jihozápadně od Cvikova a v minulosti se podle majitele pozemků Karla Františka Balleho nazýval Balleberg. V lese na severovýchodním úpatí vrchu je zapomenuté místo, dříve nazývané "Sterbetelle" (=údolíčko umírání) s pamětním křížem, připomínajícím první cvikovské oběti moru z roku 1680. Mor se tehdy ve Cvikově objevil 6. září, kdy na něj během jediné hodiny zemřel zdejší radní a sladovník Václav Fritsche se svou ženou Dorotheou. Jejich 6 dětí bylo hned poté vystěhováno ven z města do chatky na úpatí Hroudy, kde během následujících 11 dnů zemřely. ##:a href="//www.turistika.cz/mista… Čedičové vrchy Hrouda a Chudý vrch tvoří spolu se sousedním vrchem Strážný skupinu kopců, vyčnívajících z lesů jihozápadně od Cvikova mezi Údolím samoty a silnicí do Sloupu. Nejsevernější z nich je poměrně plochý zalesněný vrch Hrouda (452 m), který však na severozápadě a západě strmě spadá do Údolí samoty. Vrch leží asi 1,5 km jihozápadně od Cvikova a v minulosti se podle majitele pozemků Karla Františka Balleho nazýval Balleberg. V lese na severovýchodním úpatí vrchu je zapomenuté místo, dříve nazývané "Sterbetelle" (=údolíčko umírání) s pamětním křížem, připomínajícím první cvikovské oběti moru z roku 1680. Mor se tehdy ve Cvikově objevil 6. září, kdy na něj během jediné hodiny zemřel zdejší radní a sladovník Václav Fritsche se svou ženou Dorotheou. Jejich 6 dětí bylo hned poté vystěhováno ven z města do chatky na úpatí Hroudy, kde během následujících 11 dnů zemřely. ##:a href="//www.turistika.cz/mista…