Přední Výtoň Malá šumavská vesnička ležící na pravém břehu Lipenské přehrady. První písemně doložený název dnešní Přední Výtoně zněl Heuraffl, který se ještě dnes používá v němčině. První zmínky o obci pocházejí z doby počátečního osidlování pravého břehu Vltavy kolem roku 1357. Na zdejším území původně stávaly kláštery poustevníků řádu sv. Pavla a Antonína, které se roku 1491 spojily. Přední Výtoň se může pochlubit pozdně gotickým kostelem sv. Filipa a Jakuba, původně klášterním, postaveným v letech 1515-1523 na místě staršího z roku 1385, v 19. století novogoticky obnoven, a klasicistní patrovou školní budovou s mansardovou střechou. Dále jsou zde zachovány dvě chalupy s polovalbovými štíty. Na samotě u Stoiberů jsou udržovány další chalupy a obdélný zděný statek s valbovou střechou. Přední Výtoň spolu s obcí Schönegg v Horním Rakousku se v roce 1990 stala členem Evropských obcí. Prochází tudy cyklostezka a… Malá šumavská vesnička ležící na pravém břehu Lipenské přehrady. První písemně doložený název dnešní Přední Výtoně zněl Heuraffl, který se ještě dnes používá v němčině. První zmínky o obci pocházejí z doby počátečního osidlování pravého břehu Vltavy kolem roku 1357. Na zdejším území původně stávaly kláštery poustevníků řádu sv. Pavla a Antonína, které se roku 1491 spojily. Přední Výtoň se může pochlubit pozdně gotickým kostelem sv. Filipa a Jakuba, původně klášterním, postaveným v letech 1515-1523 na místě staršího z roku 1385, v 19. století novogoticky obnoven, a klasicistní patrovou školní budovou s mansardovou střechou. Dále jsou zde zachovány dvě chalupy s polovalbovými štíty. Na samotě u Stoiberů jsou udržovány další chalupy a obdélný zděný statek s valbovou střechou. Přední Výtoň spolu s obcí Schönegg v Horním Rakousku se v roce 1990 stala členem Evropských obcí. Prochází tudy cyklostezka a…