Bratislavský hrad Hrad ležící na nejjižnějším výběžku Malych Karpat, svažující se až k Dunaji, kde byl původně prastarý brod na cestě do Podunajské nížiny. Hradní kopec sehrál významnou roli jako slovanské hradiště v období Velké Moravy, kdy se stal politickým i církevním centrem kraje. Výsledky posledních archeologických výzkumů dokázaly, že už v 2. polovině 9. století stály na hradišti kamenné stavby, a to zděný kamenný palác na nejvyšším místě hradní výšiny a velká zděná bazilika na horní východní terase dnešního hradního areálu. První písemná zmínka o Bratislavském hradu je známá od roku 907, kde se píše o Pressalauspruchu (původní pojmenování). Po zániku Velké Moravy se stal pohraničním hradem raněfeudálního uherského státu a zároveň sídlem komitátu. roku 1241 čelil nájezdu Tatarů a tak byl o 4 roky později přestavěn a opevněn. Na místě dvou přecházejících paláců postavili na hradním kopci velkou obytnou věž a o… Hrad ležící na nejjižnějším výběžku Malych Karpat, svažující se až k Dunaji, kde byl původně prastarý brod na cestě do Podunajské nížiny. Hradní kopec sehrál významnou roli jako slovanské hradiště v období Velké Moravy, kdy se stal politickým i církevním centrem kraje. Výsledky posledních archeologických výzkumů dokázaly, že už v 2. polovině 9. století stály na hradišti kamenné stavby, a to zděný kamenný palác na nejvyšším místě hradní výšiny a velká zděná bazilika na horní východní terase dnešního hradního areálu. První písemná zmínka o Bratislavském hradu je známá od roku 907, kde se píše o Pressalauspruchu (původní pojmenování). Po zániku Velké Moravy se stal pohraničním hradem raněfeudálního uherského státu a zároveň sídlem komitátu. roku 1241 čelil nájezdu Tatarů a tak byl o 4 roky později přestavěn a opevněn. Na místě dvou přecházejících paláců postavili na hradním kopci velkou obytnou věž a o…