Královský hvozd Královský hvozd - pod tímto názvem je již od roku 1273, kdy natrvalo tuto oblast připojil k Čechám král Přemysl Otakar II.. Tak je označován územní pás podél jihozápadní hranice Čech, který tvořil přirozenou, pralesem porostlou hranici zabraňující vpádu nepřátel do země. Od té doby byl hvozd dáván panovníkem do zástavy různým šlechtickým rodům. Pro potřeby obrany a územního spravování vznikla jakási správní centra - Královské rychty. Byly to Svatá Kateřina, Hamry, Hojsova Stráž, Zejbiš, Kochánov, Zhůří pod Javornou, Stodůlky a Stachy. Od vrcholu hory ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/ostry":##Ostrý##:/a:## jižním směrem nedošlo ve středověku k přesnému vyznačení hranice. Největší územní spory se o Železnorudsko vedly až od roku 1764. Krátce poté došlo k přesnému vymezení a označení hranice, jenž je platné do… Královský hvozd - pod tímto názvem je již od roku 1273, kdy natrvalo tuto oblast připojil k Čechám král Přemysl Otakar II.. Tak je označován územní pás podél jihozápadní hranice Čech, který tvořil přirozenou, pralesem porostlou hranici zabraňující vpádu nepřátel do země. Od té doby byl hvozd dáván panovníkem do zástavy různým šlechtickým rodům. Pro potřeby obrany a územního spravování vznikla jakási správní centra - Královské rychty. Byly to Svatá Kateřina, Hamry, Hojsova Stráž, Zejbiš, Kochánov, Zhůří pod Javornou, Stodůlky a Stachy. Od vrcholu hory ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/ostry":##Ostrý##:/a:## jižním směrem nedošlo ve středověku k přesnému vyznačení hranice. Největší územní spory se o Železnorudsko vedly až od roku 1764. Krátce poté došlo k přesnému vymezení a označení hranice, jenž je platné do…