Janské kameny Skupina čedičových skal (604 m) těsně u státní hranice severovýchodně od Krompachu byla údajně pojmenována podle bývalé sochy sv. Jana Křtitele. Skály jsou částí čedičové žíly, která v třetihorách vyplnila rozsáhlou puklinu v měkčích křídových usazeninách. Pozvolným působením povětrnostních vlivů byly okolní pískovce erodovány a čedičová žíla byla vypreparována do podoby několika skalních zdí vystupujících nad okolní terén. Vodorovným uspořádáním čtyř až šestibokých čedičových sloupců představují Janské kameny méně dokonale vyvinutou obdobou známé Čertovy zdi u Českého Dubu. Největší a nejlépe zachovaná skalní zeď je na východním konci žíly nad německou obcí Hain. Je dlouhá 25 m, vysoká až 10 m a na jejím vrcholku jsou zbytky zděné vyhlídkové plošiny se zábradlím. V roce 1880 byl k jihovýchodní stěně skály přistaven hostinec, označovaný později jako Lužická bouda (nyní je opuštěný). Další skály jsou roztroušené v… Skupina čedičových skal (604 m) těsně u státní hranice severovýchodně od Krompachu byla údajně pojmenována podle bývalé sochy sv. Jana Křtitele. Skály jsou částí čedičové žíly, která v třetihorách vyplnila rozsáhlou puklinu v měkčích křídových usazeninách. Pozvolným působením povětrnostních vlivů byly okolní pískovce erodovány a čedičová žíla byla vypreparována do podoby několika skalních zdí vystupujících nad okolní terén. Vodorovným uspořádáním čtyř až šestibokých čedičových sloupců představují Janské kameny méně dokonale vyvinutou obdobou známé Čertovy zdi u Českého Dubu. Největší a nejlépe zachovaná skalní zeď je na východním konci žíly nad německou obcí Hain. Je dlouhá 25 m, vysoká až 10 m a na jejím vrcholku jsou zbytky zděné vyhlídkové plošiny se zábradlím. V roce 1880 byl k jihovýchodní stěně skály přistaven hostinec, označovaný později jako Lužická bouda (nyní je opuštěný). Další skály jsou roztroušené v…