Bouřný Široký znělcový kopec (703 m) s plochým vrcholem, porostlý bučinami a smíšeným lesem, leží asi 1 km východně od Nové Huti. Na starších mapách je uváděn jako Bedřichovský vrch (Friedrichsberg), protože na jeho jižním úpatí měla podle pověstí stát osada Bedřichov (Friedrichsdorf), zaniklá za švédských či husitských válek nebo při morové epidemii. (viz pověst). Existence osady ale není historicky doložena a předpokládá se, že zde stála jen sklárna, kterých bylo kdysi v okolních lesích rozeseto více. Na místě, označovaném dnes pomístním jménem Staré Mlýny, byly nalezeny kameny ze stavení, mlýnský náhon s částí mlýnského kola, zlomky skleněné taveniny, sklářských pánví a železného nářadí. Podle nalezených zlomků keramiky z 13. století je to jedna z nejstarších doložených skláren v Čechách. Na vrcholu kopce měl podle pověstí stát hrad Friedrichsburg, o němž však také neexistují historické zprávy a ani provedený archeologický průzkum žádné osídlení neprokázal. Po západním a jižním úpatí kopce… Široký znělcový kopec (703 m) s plochým vrcholem, porostlý bučinami a smíšeným lesem, leží asi 1 km východně od Nové Huti. Na starších mapách je uváděn jako Bedřichovský vrch (Friedrichsberg), protože na jeho jižním úpatí měla podle pověstí stát osada Bedřichov (Friedrichsdorf), zaniklá za švédských či husitských válek nebo při morové epidemii. (viz pověst). Existence osady ale není historicky doložena a předpokládá se, že zde stála jen sklárna, kterých bylo kdysi v okolních lesích rozeseto více. Na místě, označovaném dnes pomístním jménem Staré Mlýny, byly nalezeny kameny ze stavení, mlýnský náhon s částí mlýnského kola, zlomky skleněné taveniny, sklářských pánví a železného nářadí. Podle nalezených zlomků keramiky z 13. století je to jedna z nejstarších doložených skláren v Čechách. Na vrcholu kopce měl podle pověstí stát hrad Friedrichsburg, o němž však také neexistují historické zprávy a ani provedený archeologický průzkum žádné osídlení neprokázal. Po západním a jižním úpatí kopce…