Přechod Madeiry (11) - pod vavříny a cedry až do Porto Moniz Pondělí (29.8.2016)Vstáváme poměrně brzy. Les kolem je hustý a mnoho slunečního světla sem zatím neproniká. Snídáme na rozpadajícím se stole a lavičkách, takže dáváme velký pozor, aby s námi chatrné lavičky nadobro nespadly. Balíme a vyrážíme dnes již pohodlnou cestou směrem k silnici. Tu míjíme poměrně brzy a hned za ní se opět noříme do milosrdného stínu lesa a sestupujeme po schodech cesty PR 13 Vereda do Fanal. Hned pod schody nás mezi stromy příjemně překvapuje černá vodovodní hadice ukončená kohoutkem. Doplňujeme vodu do petek a rozhodujeme se přeprat naše špinavé oblečení. Musíme se přeci trochu zkulturnit, když míříme zpátky do civilizace. Postupně tedy ve stínu lesa přepíráme trička, ponožky, kalhotky, trenky a věšíme vyždímané kousky textilů různě na batohy, aby se během dalšího putování vysušily. Cesta dál pokračuje více méně po vrstevnici a les nás příjemně kryje před spalujícím sluncem. Občas se nám otevírá nádherný výhled do údolí, kterým… Pondělí (29.8.2016)Vstáváme poměrně brzy. Les kolem je hustý a mnoho slunečního světla sem zatím neproniká. Snídáme na rozpadajícím se stole a lavičkách, takže dáváme velký pozor, aby s námi chatrné lavičky nadobro nespadly. Balíme a vyrážíme dnes již pohodlnou cestou směrem k silnici. Tu míjíme poměrně brzy a hned za ní se opět noříme do milosrdného stínu lesa a sestupujeme po schodech cesty PR 13 Vereda do Fanal. Hned pod schody nás mezi stromy příjemně překvapuje černá vodovodní hadice ukončená kohoutkem. Doplňujeme vodu do petek a rozhodujeme se přeprat naše špinavé oblečení. Musíme se přeci trochu zkulturnit, když míříme zpátky do civilizace. Postupně tedy ve stínu lesa přepíráme trička, ponožky, kalhotky, trenky a věšíme vyždímané kousky textilů různě na batohy, aby se během dalšího putování vysušily. Cesta dál pokračuje více méně po vrstevnici a les nás příjemně kryje před spalujícím sluncem. Občas se nám otevírá nádherný výhled do údolí, kterým…