Přechod Madeiry (7) - Útěk z hor před deštěm. Čtvrtek (25.8.2016)Už v noci je je slyšet bubnování kapek na naše stany, které nepovuje ani po rozednění. Pohled ze stanu rozptýlí naši představu, že jde opět jen o pár kapek vysrážených na okolních stromcích. Venku vítr žene mraky od severu, dohlednost žádná a naprosto regulérně prší. Z vyhřátých stanů se nám do deště vůbec nechce. Nakonec déšť ustává a my vylézáme ze stanů. V mlze je však velká vlhkost a navíc než stihneme zabalit, tak se opět rozprší.Stany balíme mokré, oblékáme nepromokavé bundy, nasazujeme pláštěnky na batohy a vyrážíme po cestě k sedlu Encumeáda. Tímto sedlem prochází silnice spojující pobřežní města Sao Vicente na severu a Ribeira Brava na jihu. Cesta nás vede hustou vegetací, kteá se nám otírá o nohy až do výše pasu a někdy i výš. Voda z mokrých rostlin nám teče rovnou do bot. Kromě Jirky jdeme všichni bez návleků, kdo by si je bral na Madeiru v měsíci, kdy je tu déšť téměř vyloučený. Jenže ta vyloučenost se týká pouze jižního… Čtvrtek (25.8.2016)Už v noci je je slyšet bubnování kapek na naše stany, které nepovuje ani po rozednění. Pohled ze stanu rozptýlí naši představu, že jde opět jen o pár kapek vysrážených na okolních stromcích. Venku vítr žene mraky od severu, dohlednost žádná a naprosto regulérně prší. Z vyhřátých stanů se nám do deště vůbec nechce. Nakonec déšť ustává a my vylézáme ze stanů. V mlze je však velká vlhkost a navíc než stihneme zabalit, tak se opět rozprší.Stany balíme mokré, oblékáme nepromokavé bundy, nasazujeme pláštěnky na batohy a vyrážíme po cestě k sedlu Encumeáda. Tímto sedlem prochází silnice spojující pobřežní města Sao Vicente na severu a Ribeira Brava na jihu. Cesta nás vede hustou vegetací, kteá se nám otírá o nohy až do výše pasu a někdy i výš. Voda z mokrých rostlin nám teče rovnou do bot. Kromě Jirky jdeme všichni bez návleků, kdo by si je bral na Madeiru v měsíci, kdy je tu déšť téměř vyloučený. Jenže ta vyloučenost se týká pouze jižního…