Jak se plní sny aneb Španělsko 2016, 4. část (El Escorial a Toledo) Po snídani a krátké zastávce u Toledské brány jsme opustili Madrid a vydali se autobusem směrem severozápadním, tedy na El Escorial. Naším cílem byl jeden tamní povětší domek, který se celým jménem nazývá klášter a královské sídlo sv. Vavřince v El Escorialu a který je již více než tři desítky let záležitostí unescovou. Ten Vavřinec je tam, samozřejmě, San Lorenzo a celý komplex, postavený (nejen) španělským králem Filipem II., má velmi blízko i k největšímu malíři v dějinách, tedy Hieronymu Boschovi. I když tady mu sekundují ještě jména jako El Greco, Tizian nebo Vélazquez. V každém případě byla neděle 19. června a my se těšili na místo, které je považováno za jeden z nejvýznamnějších královských paláců Evropy. Mnozí ho totiž řadí takřka na úroveň Versailles, i když v tomto případě se vždy jednalo spíše o ten klášter a mauzoleum nebo pantheon. Podíváme-li se na tento „zámek“ okem zcela nezaujatým, tak před sebou vidíme hlavně obrovskou stavbu,… Po snídani a krátké zastávce u Toledské brány jsme opustili Madrid a vydali se autobusem směrem severozápadním, tedy na El Escorial. Naším cílem byl jeden tamní povětší domek, který se celým jménem nazývá klášter a královské sídlo sv. Vavřince v El Escorialu a který je již více než tři desítky let záležitostí unescovou. Ten Vavřinec je tam, samozřejmě, San Lorenzo a celý komplex, postavený (nejen) španělským králem Filipem II., má velmi blízko i k největšímu malíři v dějinách, tedy Hieronymu Boschovi. I když tady mu sekundují ještě jména jako El Greco, Tizian nebo Vélazquez. V každém případě byla neděle 19. června a my se těšili na místo, které je považováno za jeden z nejvýznamnějších královských paláců Evropy. Mnozí ho totiž řadí takřka na úroveň Versailles, i když v tomto případě se vždy jednalo spíše o ten klášter a mauzoleum nebo pantheon. Podíváme-li se na tento „zámek“ okem zcela nezaujatým, tak před sebou vidíme hlavně obrovskou stavbu,…