Zámecký areál Žirovnice Město Žirovnice se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny mezi Křemešnickou a Javořickou vrchovinou. Spolu s jednotlivými místními částmi (Cholunná, Štítné, Stranná, Litkovice a Vlčetín) má necelé tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1358. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město. O deset let později se Žirovnice u nás i v zahraničí proslavila výrobou perleťových knoflíků, která zde byla v roce 1864 zavedena Josefem Žampachem a záhy téměř zcela vytlačila původní tkalcovství. Historie města je spjata s historií zámku, který stojí na místě původního gotického kamenného hradu. Mezi jeho první majitele patřili na počátku čtrnáctého století Páni z Hradce, později Páni z Ústí. Od roku 1485 přešla Žirovnice pod panství kutnohorského rodu Vencelíků z Vrchovišť. Ti nechali celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které dnes patří k jedinečným historickým kulturním památkám střední Evropy. Z erbu Vencelíků… Město Žirovnice se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny mezi Křemešnickou a Javořickou vrchovinou. Spolu s jednotlivými místními částmi (Cholunná, Štítné, Stranná, Litkovice a Vlčetín) má necelé tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1358. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město. O deset let později se Žirovnice u nás i v zahraničí proslavila výrobou perleťových knoflíků, která zde byla v roce 1864 zavedena Josefem Žampachem a záhy téměř zcela vytlačila původní tkalcovství. Historie města je spjata s historií zámku, který stojí na místě původního gotického kamenného hradu. Mezi jeho první majitele patřili na počátku čtrnáctého století Páni z Hradce, později Páni z Ústí. Od roku 1485 přešla Žirovnice pod panství kutnohorského rodu Vencelíků z Vrchovišť. Ti nechali celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které dnes patří k jedinečným historickým kulturním památkám střední Evropy. Z erbu Vencelíků…